Stefanovy deníky - Zrození

30. srpna 2011 v 18:29 | Michelle
FILMÍKY A KNÍŽKY: Stefanovy deníky - Zrození - foto
Také jsi zcela propadla Upířím deníkům? Zajímá tě, jaké události předcházely jejich ději? Pak si určitě nenech ujít další napínavou upíří sérii, ve které tě opět čeká velká dávka napětí, tajemna a romantiky...
8. září 1864 - Ona není tím, kým se zdá. Mělo by mě to překvapit? Vyděsit? Ranit? Jako kdyby nic z toho, co jsem znal, z toho, co jsem se naučil, z toho, čemu jsem celých sedmnáct let věřil, nebyla pravda. Ještě jsem cítil, jak mě líbala, jak mi svými prsty tiskla ruce. Pořád jsem po ní toužil, a přesto mi v uších zněl hlas rozumu: Nemůžeš milovat upíra!

Kdybych měl jednu z jejích sedmikrásek, mohl bych otrhávat lístky a nechat kytku, aby rozhodla za mě. Mám ji rád...nemám ji rád...mám... Miloval jsem ji. Určitě. Na tom, co bude dál, mi nezáleželo. Mělo se moje srdce ubírat tímto směrem? Kéž bych měl mapu nebo kompas, aby mi ukázaly cestu. Ale ona má moje srdce a je mojí zářící hvězdou...a to by mělo stačit.

Ochutnávka

Katherine zvedla obočí a natáhla ke mně ruce. "Musíš se přestat bát. Pojď sem. Pomůžu ti na některé věci zapomenout," řekla. Došel jsem k ní jako ve snu, klekl si na postel a pevně ji objal. Jakmile jsem ucítil její tělo ve své náruči, ihned jsem se uklidnil. Uvědomil jsem si, že je skutečná, že je skutečná i dnešní noc, a že na ničem jiném nezáleží - ani na otci, ani na Rosalyn, ani na přízracích, které se podle lidí z města potulují po setmění venku.
Záleželo jen na tom, že můžu objímat svoji lásku. Hladila mi ramena a já si představoval, jak jdeme společně na ples Zakladatelů. Když se její ruka zastavila na mojí lopatce a já cítil, jak mě škrábe skrz tenkou bavlněnou košili, představil jsem si na krátkou chvíli nás dva za deset let. Kolem byla spousta dětí, které naplnily dům smíchem. Přál jsem si takový život, hned teď a navždycky. Zasténal jsem touhou, sklonil se a dotkl se jejích rtů. Nejdřív opatrně, jak bych se jich dotýkal před lidmi při ohlášení naší svatby, pak prudčeji a naléhavěji. Zlíbal jsem její rty, pokračoval na krku a po centimetrech se blížil k sněhově bílým ňadrům. Popadla mě za bradu, přitáhla moji tvář ke své a vášnivě mě políbila. Vrátil jsem jí to. Připadal jsem si jako hladovějící člověk, který konečně dostal najíst. Při líbání jsem zavřel oči a vůbec nemyslel na budoucnost.
Najednou jsem na krku ucítil ostrou bolest, jako kdyby mě někdo bodnul. Vykřikl jsem, ale Katherine pokračovala v líbání. Ale ne. Ona mě nelíbala, ale kousala a sála moji krev. Vykulil jsem oči a pohlédl na ni. Katherininy oči byly divoké a podlité krví. V měsíčním světle měla smrtelně bledou tvář. Zaklonil jsem hlavu, ale bolest nepolevovala. Nemohl jsem křičet, nemohl jsem se bránit, jen jsem se díval na úplněk za oknem a cítil, jak krev odchází z mého těla. Cítil jsem, jak se ve mně zvedá touha a žár a hněv a hrůza. Jestli takhle vypadá smrt, tak jsem ji vítal. Chtěl jsem ji, a tak jsem objal Katherine a vydal se jí na milost. Pak se všechno propadlo do tmy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Papája Papája | E-mail | Web | 30. srpna 2011 v 19:29 | Reagovat

já teda Upířím deníkům nepropadla ;)

2 maki maki | Web | 30. srpna 2011 v 23:55 | Reagovat

zapiš si mě k affs :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama